František Dostál
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se a vyrůstal v chudých poměrech v pražských Vršovicích v rodině krejčovského dělníka a služky. Od dětství se pohyboval v oblasti Bohdalce a Slatin v dnešní Praze 10. Část svého života však prožil v Hradeníně na Kolínsku a v jihočeských Vodňanech.[1]
Studoval na průmyslové škole strojnické (1953-57), kde se poprvé seznámil s fotografií při rentgenové kontrole kvality svárů.V mládí byl aktivním sportovcem. Jako dorostenec se stal držitelem československého rekordu ve sprinterské štafetě. Navštěvoval pohybovou školu Otakara Jandery a už po ročním tréninku ve skoku vysokém vyhrál titul mistra republiky v této disciplíně (1954). Kvůli vojenské službě (1957-59) a zejména zdravotním problémům sport brzy opustil.Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů ve firmě Škoda Plzeň se sídlem v Praze.
Fotografické dílo[editovat | editovat zdroj]
Fotografovat začal okolo roku 1960, nikdy se však nestal reportérem z povolání. Prvotní inspirací ve fotografii mu byla jeho rodná čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi ve zdánlivě obyčejných situacích, které však už tehdy měly výrazný výtvarný náboj. Krátce na to začal trávit víkendy v posázavské obci Zlenice.[2] Zde mezi roky 1968-1990 nafotografoval obrazovou sondu do života trampské společnosti, kterou nazval Letní lidé.Jeho první snímek byl otištěn v roce 1964 v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších. Z pohledu množství publikovaných fotografií i účastí na mezinárodních salonech a výstavách patří Dostál dodnes mezi české přeborníky.Teoretické a praktické vědomosti získával v klubu fotografů na Vinohradech, kde v roce 1983 založil skupinu Město.Dostálovy snímky otiskovala většina dobových novin a časopisů v období let 1975-1989. Oceňovaly bohatost autorových motivů a jemný humor, který částečně navazoval na meziválečnou vlnu české magazínové fotografie.V roce 2008 obdržel cenu Ministerstva kultury ČR za celoživotní přínos amatérské fotografii.Je čestným členem Balon klubu Praha a držitel medaile Sic itur ad astra. Člen společnosti The Lihter than Air Society (USA).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
Dostál uspořádal více než 30 výstav a je autorem či spoluautorem následujících publikací:
- Trvalé bydliště Praha (1986, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
- Lidé pravdě podobní (1988, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
- Život je pes (1988)
- Jak padá podzim (1990)
- Čaj s příchutí jehličí (1992)
- Letní lidé (1996)
- Praha zezadu
- Psy Dodal Dostál (2000)
- Život je prevít, ale krásnej (2001)
- Fotořečiště (2007)
- Fotořečiště 2 (2008)
- Fotořečiště 3 (2009)
- Fotořečiště 4 (2010)
- Praha ve společné péči obyvatel (2010)
- Letní lidé (2010) - druhé, významně rozšířené vydání
- Fotořečiště 5 (2011)
- Paříž (2011)
- Fotořečiště 6 (2012)
- Život na psí knížku (2012)
- Fotořečiště 7 (2013)
- Fotořečiště 8, Praha 2013
- Fotořečiště 9, Praha 2014
- Fotořečiště 10, Praha 2014
- Fotořečiště 11, Praha 2015
- Jdeme na jedno, Praha 2015, text Ivan Hlas
- František Dostál, Fotografie, Praha 2015
- Fotořečiště 12, Praha 2015
- Fotořečiště 13, Praha 2016
Podíl na publikacích[editovat | editovat zdroj]
- Photography Year Book 1980, 1985, 1991, 1992, England
- Karel Sýs, Pražský chodec II, Praha 1988
- David Žák, Jak padá podzim, České Budějovice 1990
- Ondřej Neff, Černobílé hodinky, Praha 1991
- Jan Vyčítal, Čaj s příchutí jehličí, Praha 1992
- Jan Nouza, Rytíři naděje, Praha 1993
- Miroslav Holub, Ono se letělo, Plzeň 1994
- Eduard Škoda, Tři tucty toulek Prahou, Praha 1994
- Kolektiv autorů, Smějeme se sobě i době, Žďár nad Sázavou 1994
- Jan Vyčítal, Potlach, Praha 1998
- Eva Frantinová, Kosti jsou vrženy, Praha 2000
- Jana Moravcová, Případy vlídného detektiva, Praha 2000
- Marta Bednářová, K mrtvým se na čaj nechodí, Praha 2000
- Zdeněk Hrabica, Jak jsem je poznal, Třebíč 2001
- Marta Bednářová, Životní křižovatky fotografa Františka Dostála, Praha 2002
- PHOTO life, Svět lidí a tváří, Praha 2003
- Hanka Hosnedlová, Saltem do života, Třebíč 2004
- Jacques Prévert, Nadosmrti dítětem, Praha 2004
- Jiří Žáček, Jak jsem potkal mořskou pannu, Praha 2006
- Mariusz Szczygiel, Udělej si ráj, Praha 2011
- Mariusz Szczygiel, Láska nebeská, Varšava 2012, Praha 2012
- Jana Balážová, SPOLU, aneb když text pohladí fotografii, Praha 2013
- Karel Sýs, Apokalypsa, Praha 2013
- Jana Koubková, Básně z jazzové dásně, Praha 2014
- Jiří Sehnal, METANOIA, Design studio 90, 2015
- Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkách, Praha 2014
- Jiří Žáček, Šansony, Praha 2015