Milí přátelé,

dovoluji si pozvati vás na retro - výstavu do Retromusea v Chebu.

Budete moci nahlédnout pod pokličku tvorby známé dvojice, která se zapsala do kulturního povědomí národa českého pod  názvem Neprakta.

Dvojice ? Ano, informace o tom, že původně pod tímto " uměleckým pseudonymem" tvořila dvojice přátel se skutečně z povědomí téměř vytratila a tato výstava by ráda napravila alespoň z části to, co napáchal neúprosný chod času a ošidná lidská mysl.

Bedřich Kopecný a Jiří Winter byli přátelé se zálibou v orientálním umění a taktéž humoru zvaném recese a mystifikace. Zcela v tomto duchu si sami dali žertovný název "Firma na výrobu kresleného humoru Neprakta" ( vzhledem k tomu, že se vyskytovali povětšinou ve dvojici, obdrželi též přízvisko "čtvernožec Neprakta") a odvážně se vrhli do nejistých vod kresleného humoru, v nichž byl Bedřich tím starším a zkušenějším plavcem. Jiří, který nikdy neplánoval být humoristou, nýbrž přírodovědcem, se rychle učil kormidlovat v bouřlivých vodách a jako kreslíř zúročit vše, čemu se naučil u svého obdivovaného učitele Josefa Lady.

Bohužel , ke konci šedesátých let se Bedřich rozhodl věnovat se pouze vážné tvorbě ( dá-li se životopis loupežníka Václava Babinského považovat za vážnou tvorbu?  ) a odebral se do ústraní. Jiří Winter si našel mladého a energií překypujícího  Miloslava Švandlíka ( a krátce poté společně nevýslovně popudili soudruhy komunisty a získali si srdce národa svými Černými barony), zatímco Bedřich v malostranských hospůdkách psal svůj historický román a pomalu upadal v zapomění. Lidská paměť je zrádná a platí , že "sejde o očí, sejde z mysli". Bedřich se z povědomí lidu českého vytratil ještě za svého života, jak se to často stává zestárlým hercům a umělcům.

Věřme, že tato výstava křivdu osudu alespoň částečně napraví. Bude zde k vidění samostatná tvorba Bedřichova, samostatná tvorba Jiřího ( například komiks Golem, jehož originál byl naposledy vystaven před téměř šedesáti lety) i tvorba společná se všemi svými fázemi a mezistupni.

Součástí zahájení výstavy bude též projekce filmu Šibeniční humor, který odpočíval v archivech FAMU od roku 1965, než byl vypátrán a mnou odtamtud vyloven, a panem Ryškou, kurátorem výstavy, vyčištěn a připraven k projekci?. Budete se tedy osobně moci přesvědčit o tom, že Bedřich, tento "čítankový příklad bohéma", (jak jej mile nazval Jiří) , byl mužem nad obyčej šarmantním a duchaplným.
Bedřich zemřel mlád, v pouhých padesáti sedmi letech, jak se to "čítankových bohémům"  často stává. Jeho život by však vydal nejméně na deset životů jiných, tak plný byl humoru i tragedií, tvorby, práce, i bohatýrských pitek s přáteli. A také smutku a osamělosti...

Dovoluji si připomenout, že Bedřich Kazimír Kopecný( jak znělo jeho plné jméno) byl v prosinci minulého roku jmenován čestným občanem Prahy 1. Čím si to zasloužil ? Flámováním ? Svým nadáním? Nene, nikoliv. Byl též člověkem čestným, rovným a nebojácným, neobyčejně pevného a nezlomného chrakteru, kterého nezlomili nacisté ani komunisté. Stejně jako Jiřího -  jeho přítele, souputníka a nadaného žáka umění života. Přijďte na vernisáž, vše se dozvíte. Pozvánka pro vás je v příloze tohoto mailu.

Těším se na vás, Daniela Pavlatová