Banalita je všední, bezvýznamná věc.

Co takhle zkusit fotografovat banality banálně, bez zlatého řezu, bez perspektivy, bez aranžování je vyjmout ze souvislosti se širším okolím, zachytit je ryzí, prostě tak jak jsou. Potom se na ně podívat znovu na monitoru počítače a hleďme, náhle mi přirůstají k srdci. A když se banalita navíc stane fyzicky hmatatelnou na klasickém papíru, tím že si na nic nehraje, nekalkuluje, nešokuje, nevyhledává senzace, je mi lidsky blízká, uklidňující, ač všední, nevšední.